Předvánoční posezení pořádané výcvikem retrieverů 6.12. ...
Hned den po mikulášském cvičení jsme se opět v3ichni setkali a naposledy v roce 2009 jsme měli možnost pořádně poklábosit... Po zahájení akce Evou a Jindrou jsme se všichni najedli a pak už mohla začít tombola.
Cen bylo opravdu hodně, od pamlsků a dortíků pro psy, přes různé potřeby do domácnosti až po bažanty a pomůcky potřebné k výcviku psů... Lístků do tomboly jsme si koupili dohromady 40, jelikož jsme chtěli pro Denyho vyhrát bažantíka, aby jsme mohli trénovat... Štěstí nám výjimečně přálo, takže místo jednoho bažantíka jsme vyhráli dvě bažantí slepice a jednoho kohouta. No a jelikož máme mrazák jenom jeden s omezenými prostory jednu slepičku jsme nakonec darovali Šárce od Fanny, která z ní bude mít určitě radost :o). Kromě bažant jsme vyhráli i čajovou soupravu, kalendář, figurku mikuláše :o), mamka vyhrála láhev červeného vína, čokoládu a další "blbůstky"... Celý večer byl úžasně pohodový a příjemný a jsme rádi že jsme ho mohli strávit v přítomnosti tak úžasných lidí :o)!
Fotky z této bájo akce jsou tady >> .
Mikulášské cvičení v Kolodějích 5.12. ...
Tuto sobotu náš retrieveří cvičák pořádal poslední cvičení v tomto roce a tak jsme se i my přihlásili. Nálada byla výborná, nechybělo ani občerstvení v podobě cukroví a vánoček. Ještě než jsme začli "cvičit" my, Eva s Dorris, Jindra s Herbertem a Zuzka s Lexy předváděli pokročilý výcvik se zvěří. Poté se všichni rozdělili do čtyř skupin a šlo se soutěžit... Na 1. stanovišti, kde velela Zuzka Tíkalová byla disciplína přinášení kachny z hluboké vody, nebo pro upřesnění - aportování gumové kačenky z plastového umyvadla :o)). Při 2. disciplíně každý závodil se svým hafanem o nejrychlejšího psa a pána. Naši skupinu vyhrála flettka Trinity s Luckou. Při 3. disciplíně se trénovala chůze u nohy v podobě slalomu, který se procházel tam a zpět s míčky na lžičce. Sice nám míčky spadly hned dvakrát, ale ne vinou Denyho, ale proto že jsem si doma zapoměla rukavice, a ruce se mi dost třásly... Na 4. stanovišti se měl aportovat rohlík a kdo Denyho zná, asi tuší, že to je pro něj opravdu nesplnitelný úkol :o)). Čtyřiceti vteřinové čekání před rohlíkem sice statečně přetrpěl, ale aportování to už je i na něj moc... Ale tak aspoň se zdarma najedl :o)). Po celou dobu cvičení bylo krásné počasí ( až na malou zimu, což je zkrátka v prosinci normální) a skvělá atmosféra... Všem cvičitelům děkujeme za opět super dopoledne a v lednu zase naviděnou... :o).
Fotky najdete zde >> .
Výcvikový tábor retrieverů Albeř - 22.-29.8. ...
V sobotu jsme se vydali na dlouho plánovaný tábor v Albeři pořádaný našim retrieveřím cvičákem v Kolodějích. Když jsme asi ve tři hodiny odpoledne přijeli, lilo jako z konve, ale naštěstí se brzo vyjasnilo a celý týden bylo super počasí. Po večeři jsme měli všichni nástup, kde se všichni hafani (cvičících bylo asi 40 a necvičících asi 20) rozdělili do skupin podle pokročilosti. My jsme byli ve skupině Jindry Hermannové připravující psy na OVVR. Cvičilo se od neděle do středy, 2x od osmi a 2x od desíti hodin. První dva dny jsme cvičili s goldenkami Rozárkou Chlupaté štěstí, Daisy (Desire od Světlovského potůčku) a zlaťákem Bady (Buddy Poušní vítr), další dva dny prohodili Badyho za flattku Dingu (Dark Demi Aknel Top) se kterou jsme bydleli na chatce. Občas si přišli zacvičit i děti Herberta Ze štěkotu a Phoebe Golden Erinor (Dedy) Arnoštek a Ajla. Většinu času jsme se připravovali na OVVR, takže jsme většinou zkoušeli aporty na suchu i ve vodě, střelbu, nos, chůzi u nohy a tak, ale došlo i na zvěř. Poprvé v životě nesl kachnu (na setkání sourozenců v Telči jí sice už taky viděl, ale do huby jí tenkrát nevzal), takže jsem z něj měla obrovskou radost. Víc než kachna se mu ale líbil králík, s tím ale budeme cvičit až v září. Všechny čtyři dny jsem s ním cvičila já, Jindra nás chválila, že nám to spolu hezky jde, ale když jsme šli podat přihlášku na OVVRky, vzpoměli si, že ve 12ti letech to s nim ještě dělat nemůžu, že my na to musí bejt 15! Máma na cvičák už dlouho nechodila ,takže moc nevěděla jak to chodí, ale nakonec jsme si řekli, že Denýsek je šikula a že to snad zvládne, no a kdyby ne, tak si to může kdykoliv udělat znovu. Nakonec je spolu ale udělali - více zde >> . Kromě cvičení bylo na táboře ale i spoustu další zábavy. S Denýskem jsem si zkusila agility. Nejdřív koukal, co že to po něm jako chci, ale pak to na pamlsek zdárně dokončil. Ve slalomu k nám ještě přiběhla jedna fena, která byla na volno a chtěla si s Denym hrát, takže nám to trochu zhoršilo čas, ale co, stejně by jsme nevyhráli. Náš čas byl 1 minuta 1 sekunda a 1 setina sekundy :o)) , ale pak nám ještě započítali nějaké chyby, takže konečný čas byl jiný. Jinak jsme se chodili celý týden samozřejmě koupat, voda byla po celém létu krásně vyhřátá. V úterý byl dokonce i závod v plavání. Sice nevím kolikátý jsme skončili, protože se vyhlašovalo jenom prvních 5 míst, ale nejhorší Deny určitě nebyl. Jinak byl každý večer táborák, ve čtvrtek po Platošově poháru - pojmenovaném po správci tábora J. Platošovi (kterého se příští rok zůčastníme) přijela i kapela. Ve středu večer (no nebo spíš skoro v noci) byla bojovka. Na focení moc času nezbylo, ale na webu výcviku retrieverů jsou opravdu krásné dotečky, odkaz zde >> .Chtěla bych moc poděkovat našim výcvikářkám, kuchařkám a všem účastníkm, zejména pak našim sousedkám (panička Chana Artesia Bohemica,panička labrouše Dasty Vltavský tuleň, panička labradorky Feliny od zámku Rybry a panička goldenky Daisy (Desire od Světlovského potůčku)) za super společnost a také Daně Hybrantové - paničce od Rozárky Chlupaté štěstí, která nás vozila na cvičení. Takže moooc děkujeme a už se těšíme na přístí rok :o))!
Dovolená na Šumavě u Lipna v Horní Plané - 8.-16.8. ...
Ve dnech 8.-16.8. jsme byli s Denýskem na Šumavě, kde ještě hojněrostou maliny, jahody, borůvky, brusinky, houby a já nevím co ještě :o). Celý týden jsme měli krásné počasí, akorát ve čtvrtek trochu pršelo, což nám ale zas tak moc nevadilo, spíš jsme se báli, aby nebyly úmorný vedra, protože v tom se chodí fakt špatně. Denýsek je sportovec, za celý týden ušel skoro 90 km, což je na psa z paneláku, který normálně denně ujde tak maximálně 5 kiláku supr výkon ne? :o) Na Šumavě je fakt boží příroda, na každém kroku je nějaký potok, rybníček nebo nějaká jiná čistá horská voda, takže se Deny každý den mohl několikrát koupat. Do restaurace (kde nám mimochodem skvěle vařili) mohl chodit Denouš s námi, ale na loudění byl po celodeních tůrách už unavenej, tak si většinou lehl pod stůl a spal. Na Šumavě se nám moooc líbilo, sice jsem přijela pěkně pokousaná od komárů, ale to holt k přírodě patří. Jestli vás zajímá kam jsme všude chodili a co jsme dělali dalšího, přečtěte si povídání z jednotlivých dnů ;o).
Všechny fotky zde >>
Sobota 8.8.- Dneska jsme toho moc neušli, odpoledne jsme přijeli do hotelu, vybalili si a pak jsme šli prozkoumat, jak to tam vypadá s koupáním. Jelikož na "lidskou" pláž hafani nesmějí :o(, našli jsme si místo kousek od pláže, kde se mohl koupat jak Deny, tak i my. Sice tam nebyl písek, ale kdo by šel radši na písečnou pláž bez svého čtyřnohého kámoše, než ležet na trávě vedle něj že? :o) Večer jsme šli ještě na malou prochajdu po městě a pak už jsme byli všichni unavení a šli jsme spát.
Neděle 9.8.- V neděli jsme si chtěli udělat výlet do Černé v Pošumaví po modré značce, ale na rozcestí jsme zjistili, že jsme šli po jiné modré opačným směrem a tak jsme to nechali být a šli jsme směrem na Maňavu. Původně jsme chtěli jít až do Nové Pece, jenže bylo horko a chvíli jsme museli jít i po silnici a tak jsme nakonec nasedli na vlak už v Perneku. Cestou jsme narazili na skvělé místo na cvičení - fotbalové hřiště kde už se nejspíš dlouho žádný fotbal nehrál :o)). Zopákli jsme si aportování v terénu, chůzi u nohy a tak. V Horní Plané jsme se ještě došli vykoupat k Lipnu a tak se Deny aspoň trochu ochladil.
Pondělí 10.8.- Dnešní 15-ti kilometrový výlet byl o dost těžší než včerejší 6-ti kilometrový. Šli jsme Medvědí stezku z Černého kříže do Ovesné po žluté značce. Byli jsme u památníku posledního zastřeleného šumavského medvěda i u kamenných útvarů v druhé polovině cesty. Cestou jsme potkal i spoustu krásných horských potůčků, což se zamlouvalo zejména Denymu. Šli jsme i kolem ledového horského Jeleního jezírka. Deny chodil celou cestu krásně, báli jsme se, aby to ušel, protože bylo celkem horko, ale druhá polovina cesty byla naštestí v lese a tudíž ve stínu, takže se celkem probral :o). Holt je to náš sikovnej tůrista :o)!
Úterý 11.8.- Jak už jsem psala, v neděli jsme šli do Perneku, tak jsme se do Černé v Pošumaví vydali teď. Normálně jsme šli po červené značce, ale pak jsme jí někde ztratili a jelikož jediná cesta vedla po silnici po které jsme fakt jít nechtěli, nakonec jsme to vzali přes kravský výběh :o). Žádný býk tam naštěstí nebyl a kravičky si nás taky moc nevšímaly. Deny se oři té příležitosti samozřejmě navoněl kravincem :o)), ale v cíli cesty byl naštěstí přístav kde se Deny vykoupal takže to ze sebe z větší části smyl. Dokonce tam byli i vlny od větru a od lodiček, tak to měl Deny jak koupání v moři! Celá trasa byla dlouhá asi 12 km.
Středa 12.8.- Už ráno jsme se vydali k pláži a přívozem se převezli na druhou stranu Lipna. Došli jsme asi 5 km k Swarzenberskému kanálu (kde se Deny samozřejmě opět vykoupal :)) a pak jsme se vydali tou samou cestou zpět. Potkali jsme kozy, krávy, koně i poníky a zjistila jsem, že Deny žárlí i na jiná zvířata než jen na psy. Dole u přívozu si Deny ještě trošku zadummýkoval a pak jsme jeli zase zpět.
Čtvrtek 13.8.- Dnes jsme si původně mysleli, že si uděláme odpočinkový den, ale jelikož trošku poprchávalo a bylo asi 17 ° C, tedy ideální počasí na výlet, nakonec jsme se vydali na Plešné jezero. Byla to docela dlouhá cesta-10 km tam a 10 zpátky, takže dohromady asi 20 kiláků a z toho první asi tři kilometry po silnici, ale jelikož bylo skvělé počasí, nakonec jsme to došli. Sice pak Denyho pořádně bolely nožky a chrněl až do rána, ale byla o supr tůra. Jen škoda, že si v tom jezeře nemohl zaplavat, bylo to tam zakázaný :o(, ale i tak to bylo fajn.
Pátek 14.8.- Tak v pátek jsme si dali konečně ten odpočinkovej den. Dopoledne jsme ušli asi jen 2,5 km do Maňávky, takže dohromady asi 5 km. Cestou jsme narazili i na malej rybníček, kterej ani nebyl na mapě, tak se tam Denys chvíli čvachtal a pak jsme šli dál. Odpoledne jsme se jen tak váleli u vody a odpočívali. Prostě pohoda :o).
Sobota 15.8.- Tohle byl vlastně náš poslední výlet, protože o den později jsme už odjížděli domů. Vydali jsme se z Černého kříže až k Hornímu portálu Schwarzenberského kanálu a zpátky jsme se vraceli opět kolem Medvědího kamene. Celá trasa byla dlouhá asi 13 km, ale jelikož když jsme odpočívali u potoka,z apomněli jsme si tam vodítko a tak jsme se museli ještě tak 1-2 kilometry vracet. Večer jsme si už začali balit, no a zítra už odjíždíme.
Neděle 16.8.- No,tak to byl náš poslední den v Horní Plané. Po snídani jsme se šli ještě naposledy vykoupat do Lipna, no a pak už jsme se se všemi rozloučili, nasedli na vlak a jelo se domů.
Ukázka výcviku na zámku Veltrusy - 11.7. ...
Minulý týden nás Jindra Hermannová z našeho cvičáku požádali, jestli bychom spolu s ostatními pokročilejšími hafany nemohli na zámku Veltrusy předést ukázku cvičejí, s čímž jsme samozřejmě souhlasili. Probíhalo to vlastně skoro stejně jako v Kolodějích, až na to, že ve Veltrusích jsme cvičili i aporty z vody, což v Kolodějích nejde, jelikož tam žádná voda není :o). Začalo se klasickou zkouškou povahy, pak následovala chůze u nohy na vodítku i bez něj, odložení a další cviky poslušnosti... Pak se cvičilo klasické aportování - nejdříve obyčejně v terénu a pak i ve vodě. Dělali jsme různé cviky s dummíky a Denymu to šlo opravdu nádherně! Mezitím co jsme my cvičili, Jindra zatím vše komentovala a vysvětlovala přilížejícím. Po nás cvičila ještě jedna více pokročilejší skupina i se zvěří, tak jsme se na chvíli dívali, co že nás to jako časem bude čekat a pak jsme se šli ještě na chvíli projít po krásných lesních cestách ve Veltrusích.
Setkání sourozenců z vrhu "A" - 1. - 3. 5. ...
Tento prodloužený víkend se v Kempu Velkopařezitý v Řásné u Telče konalo setkání Áčkových "štěňátek" CHS Z údolí Bobravy, kde jsme samozřejmě nemohli chybět. Celou dobu vládla skvělá atmosféra, lidičky si příjemně pokecali a psiska se zase suprově vyřádili. Kromě blbnutí a kecání jsme s hafanama taky cvičili. Deny přitom pořád dolejzal za ségrou Eli, protože zrovna hárala (a ještě na mě přitom čučel výrazem, jako že "co se divíš, vždyť jsme správnej chlap :o)) "), ale když na chvíli vnímal, tak mu to šlo poměrně dobře. Vrcholem celého setkání, byla sobotní sourozenecké klání, a to "Soutěž o Řásenskou kost" :o). Některé disciplíny které tam byli se nám budou určitě hodit na OVVR (nos, aport v terénu, chůze na vodítku i volně, poslušnost atd.) a nějaké bychom zase opravdu nečekali (proskok obručí, táhnutí psa na dece, aport z kyblíku, vyhledávání páníčka nebo paničky ...) :o)). Aport z vody se bohužel nedělal, protože někteří Denyho sourozenci se pořád ještě bojí vody :o(. Nakonec jsme skončili na 3. místě což je podle mě pořád ještě celkem úspěch, a jako bonus se Deny ještě naučil štěkat :o). 2. místo obsadil Apach s pánečkem a Řásenskou kost, tedy 1. místo, vyhrála Lucka s Anny. Byli tam skoro všichni sourozenci, nepřijela akorát Adélka, a Albert se svojí smečkou přijeli alespoň na sobotní odpoledne. Všem dvojnožcům i čtyřnožcům :o)) děkujeme za super setkání, a doufáme, že se zase brzo někde potkáme :o).
