Novinky 2018

 

11.-14. října - Podzimní tábor na Leštině. Po mnoha letech cvičíme zase jednou ve skupince Jiřinky Kantorové (s Yvettou, Lenkou a Zuzkou s Badíkem). Počasí úžasné! Vyhříváme se na sluníčku v krátkých rukávech a obdivujeme barvy podzimu. Večer přednáška Petry Otevřelové o genetických testech. A jako bonus jsme na nedělním Kolodějském borci skončili s naším týmem třetí (já s Denym, Markéta s Mášou a jedna mladá goldenka)! Deny šlapal jako hodinky, jenom na vodě jsme o nějaké body přišli – nevím proč, ale nějak se mu do vody tentokrát nechtělo.

Září- čas kachních honů.

Letos se nám dostalo pozvání na kachní hony u mysliveckého sdružení Mezilesí ve Všejanech. Byly to krásné zážitky v duchu pohody a mysliveckých tradic.

Zdraví: S Denýskem chodíme pravidelně jednou za měsíc na Dornovu metodu na kliniku na Poděbradské. Také jsme teď v září byli na rentgenu páteře (nějaké menší výrůstky už tam jsou, ale zatím nic hrozného) a na rentgenu hrudníku a břišní dutiny (kontrola, zda nejsou někde metastázy po prodělaném mastocytomu) - naštěstí se nic nenašlo.

26. srpna-2.září – tábor na Leštině. Oficiálně pouze víkenďák od čtvrtka do neděle, ale několik z nás přijelo už v neděli užít si pobyt jen tak bez cvičení, na výlety a koupání. V pondělí jsme s kamarády podnikli pěší výlet na Ďáblovu prdel – lesem od parkoviště ve Valtínově na rozhlednu u Jakuba a pak romantickou cestou přes kaskády rybníků až na skalnatý vrch s útvary zajímavých jmen i podob včetně Ďáblovy prdele. Odpolední výlet do Telče se Zdeňkou a Yvettou, původně plánovaný jako procházka za kulturou a cukrárnou, jsme si neplánovaně zpestřili ještě focením s hady v zámeckém parku. Od středy od rána už začali přijíždět ostatní účastníci. Na cvičení jsme jezdili ve skupině s Ilonou, Zdenkou, Yvettou a Lenkou, tedy ve stejné sestavě jako v dubnu a díky Zdence máme i z tohoto tábora krásné fotky.

Na Strmilovskou šlápotu jsme šli bez psů, úkoly byly stejně jenom pro lidi a hlavním úkolem bylo tentokrát vymyslet báseň o Leštině! Výtvory se pak četly večer na nástupu a některé stály za to. Předposlední den jsme se vypravili s Denym na výlet do okolí Malého Ratmírova a směrem na Krvavý rybník, který je přírodní rezervací s mnoha chráněnými živočichy. A cestou jsme už také potkali myslivce na kachním honu – připomínka, že právě začala nová sezóna.

Srpen -

Život jde dál, vedra pokračují, a tak kdykoli můžeme, chodíme se koupat.

 

Na chatě u Sázavy - voda je překvapivě stále dobrá, i na plavání pro lidi. Jen vodáci letos nejezdí,  tak málo je vody..

7. srpna - máme výsledky z histologie. Člověk se skoro bojí uvěřit, ale možná máme kliku i podruhé za život.

Histologie: Kožní mastocytom Grade II infiltrující dermis-subcutis (mitotický index 0, izocytóza mastocytů), low-grade dle Kiupela, dobře ohraničený, celý, nedosahující do okrajů řezů. Nevyžaduje další terapii.

Léto -červenec

Nepříjemnou záležitostí letošního léta byl Denyho zdravotní problém v podobě kožní bulky na břiše, z které se po cytologickém vyšetření vyklubal mastocytom (ano, stejně jako před pěti lety). Útvar jsme nechali okamžitě odoperovat (23.7.). Deny musel nosit až do vyndání stehů límec, což bylo v těchto vedrech obzvláště nepříjemné a i teď po vyndání stehů se rybniční vodě ještě pár dní vyhneme.

Poslední víkend v červenci jsme s táborovou partou z Kyselky vyrazili na rafty na Ohři, tam se ovšem jelo bez psů. Byla to paráda a super den se vším všudy a tak nějak přesně to, co člověk za dané situace potřebuje zažít.

17.-24. června - cvičíme na táboře ve Strmilově, ve skupině Zdenky Šrenkové. Počasí bylo krásně letní, rybník  díky horku sice už poněkud zelený, ale koupání jsme si rozhodně neodpustili. A jako vždy jsme absolvovali tradiční odpolední Strmilovskou šlápotu a Pohár Komorník, kde jsme skončili (též jako vždy) zase někde uprostřed.

Víkendy trávíme na chatě v Chrástu nad Sázavou. Vedro je přes den takové, že i ten kilometr k řece už ale raději vozíme Denyho autem.

25. května-3. června - Dovolená s retrieverem 2018, Kyselka.

Původně jsme ani neplánovali letos jet, ale nakonec všechno vyšlo a prožili jsme opět úžasných devět dní v panenské přírodě Doupovských hor.  První sobotní odpoledne jsme strávili na mysliveckém dni v Dubině, kde byla velká výstava loveckých trofejí a také spousta dobrot a všeho možného, co k myslivosti patří a poté jsme se vydali na Kyselské slavnosti, kde jsme si na závěr zatrsali při písničkách od Abby.  S Denýskem jsme cvičili celý týden ve skupině pana Míška staršího a moc jsme si to užili, i když byla vedra.  Jeden den jsme si místo cvičení udělali výlet do rezervace na Ostrovské rybníky. Na další výlety jsme nechali psy odpočívat a prošli jsme si novou Mattoniho stezku a Skalky skřítků, za což nám všem turistům Boženka vyrobila na památku krásného skřítka z keramiky. Závěrečný Doupovský pohár byl letos jako oficiální podzimní zkoušky, těch jsme se v Denýskových deseti letech už nezúčastnili a místo toho jsme si vylezli na Vladař. V tom vedru to byl také docela výkon. Večer po zkouškách potom tradiční pečená kolena, živá hudba a tancování pod širým nebem dlouho přes půlnoc …   tak adieu, zase příště!

Prodloužený víkend 27. dubna – 1. května jsme  strávili na táboře  na Leštině. Cvičili jsme ve skupině Ilony Bártové spolu s Yvettou Holanovou, Zdeňkou Šímovou, Lenkou Blahoutovou a jejich retrievery. Počasí bylo nádherné letní, odpoledne vedro, že jsme cvičili už jen u vody a dokonce se dalo koupat v Komorníku. Poslední den měli mladí psi OVVR, tak jsme si dali volno a vyrazili na dlouhou procházku.

A jako bonus máme na památku spoustu fotek od našich skvělých fotografek - včetně Denýskova aportu kapra (panička je slepejš a myslela si, že na tom rybníku plave ještě jedna kachna) angel

fotky od Ilonky

fotky od Zdeny

 Denýsek na táboře oslavil desáté narozeniny. Všechno nejlepší, zlatíčko!

 

8. dubna – účastníme se tradičního Prokopova poháru. Startovali jsme ve třídě seniorů a skončili jsme šestí. Výsledky všech tříd: zde

Leden-únor

  

Výlet na hrad Zbořený Kostelec.

    

Zima u nás doma

      

Kokořínský důl - Pokličky

 

10 let. Co dál?

Co plánuje psí senior v desátém roce svého věku? Na lidské roky je to nějakých pětašedesát. Je to moc nebo málo? Nejstarší maratónec světa Fauja Singh doběhl svůj poslední závod ve 101 letech . . .

Ne, na zkoušky se letos nechystáme. Asi bychom už mezi mladými vypadali poněkud exoticky. A tak jen dál rekreačně cvičíme na výjezdech a chodíme na výlety. Snad ještě v létě zahánění bažantů na Konopišti a v září kachny. Jeden speciální plán ale máme. Za všechny ty roky zkoušek jsme poznali spoustu nádherných míst, kdy si člověk říká, jak je tam všude krásně a jak se tam někdy zajedeme podívat. Jen tak si ta místa pořádně prochodit. Krajinu Čertova Břemene, Podbrdského poháru, hrad Valdek, . . . byla jich spousta. Poznat z těch míst i něco víc, než louku, na které se táhly vlečky a les, v kterém jsme kdysi došli barvu. Deny je velký turista, celý život byl zvyklý chodit dlouhé trasy; i díky tomu má dnes kondici, kterou má.

 

 

TOPlist
aktualizováno: 29.10.2018 16:36:55